10 věcí, které jsme se dozvěděli díky vzpouře lékařů

Téměř 4000 lékařů, podle odhadů zhruba čtvrtina těch, kteří v českých a moravských nemocnicích pracují, podaly ke konci loňského roku výpověď. Kromě zvýšení základních platů lékaři chtěli dosáhnout omezení přesčasové práce, zlepšení atestačního vzdělávání, nastartování reformy zdravotnictví a upozornit na plýtvání v hospodaření nemocnic a zdravotních pojišťoven.

Akce Děkujeme, odcházíme skončila. Lékaři vzali výpovědi zpět, nemocnice opět začaly fungovat jako dřív.

Protest nemocničních lékařů Děkujeme, odcházíme si sice přízeň většiny veřejnosti nezískal. Upozornil ale na problémy českého zdravotnictví, o kterých se toho mimo nemocnice příliš nevědělo. Ukázalo se například, že na lepší platy zdravotníků lze peníze najít i uvnitř systému.

1

Když je nouze, rychle lze najít celé dvě miliardy Peníze na platy lékařů se nakonec našly v rezervách zdravotních pojišťoven. Ty se sice během krize začaly rychle rozpouštět. Ke konci roku ale na jejich účtech stále ještě leželo přes 10 miliard korun. Z toho 8,5 miliardy je u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a další zhruba 4 miliardy na účtech VZP. Pojišťovny počítají s tím, že několik miliard z těchto rezervních peněz letos opět zmizí kvůli nižšímu výběru pojistného.

2

Nikdo neví, kolik je v nemocnicích doktorů Údaje o počtu nemocničních lékařů se výrazně rozcházejí. Kontrolu skutečného počtu lékařů, podle kterého pojišťovny 2 miliardy mezi nemocnice rozdělí, chce VZP dokončit do konce března. Podle počtu úvazků jich bylo ke konci loňského roku 18 213, říká Ústav zdravotnických informací a statistiky. Všeobecná zdravotní pojišťovna zatím vychází z čísla 20 930. Započteni jsou ale i lékaři s částečnými úvazky. Podle České lékařské komory je lékařů ve skutečnosti 13 000 až 14 000, asociace nemocnic odhaduje 15 000.

3

Už víme, co je „kulich“ Na veřejnost se dostala nahrávka, na které ředitel fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík popisuje, jak se získávají přes prominentní pacienty peníze pro nemocnice. Za běžný označil systém VIP pacientů, tzv. „kulichů“, v rozhovoru pro HN i ministr zdravotnictví Leoš Heger.

4

Za léky platíme zbytečně moc HN získaly údaje Státního ústavu pro kontrolu léčiv, podle kterých se ročně ze zdravotního pojištění zaplatí za léky asi o čtyři miliardy korun víc jen proto, že není dokončeno jejich přecenění. Z toho zhruba 2,7 miliardy jde na vrub zdlouhavým odvoláním farmaceutických firem a něco přes miliardu pomalému tempu ústavu.

5

Otevřeně se mluví o plýtvání Lékaři začali upozorňovat na to, že nemocnice zbytečně utrácí za nákupy a investice. Příkladem je podle nich třeba výměna dva roky starých oken za ještě novější nebo zadávání zakázek podle toho, jaké má firma vazby na ředitelství. Problém potvrdilo ministerstvo zdravotnictví přípravou své protikorupční strategie.

6

Už se ví, jak dlouho lékaři pracují a kolik berou Víme už, že lékaři v nemocnicích kromě základních 160 hodin měsíčně běžně odpracují „druhý úvazek“. Výjimkou není ani 150 hodin přesčasů měsíčně. Právě díky přesčasům je průměrný plat lékaře podle statistik téměř 50 000 korun hrubého měsíčně. Průměr základních platů se ale pohybuje jen kolem 23 000 korun. Začínající lékaři tak berou v přepočtu za základní pracovní dobu asi stovku na hodinu.

7

Heger není tak slabý vyjednavač, jak se zdálo Ministr zdravotnictví Leoš Heger se během jednání s lékaři několikrát dostal do slepé uličky. Pokud ale nakonec bude memorandum mezi ním a lékaři podepsáno a vláda příští týden schválí zvýšení tarifních platů lékařů o 5000, 6500 a 8000 korun, vyjde z tohoto boje silnější. Má tak šanci prosadit i další reformy zdravotnictví.

8

S reformami už nelze čekat Kromě lepšího hospodaření fakultních nemocnic slíbil ministr zdravotnictví lékařům také spravedlivější přerozdělení pojistného mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami, slučování některých z nich nebo zavedení plateb, které by šly za pacientem. Počítá také se zavedením standardů a nadstandardů, restrukturalizací lůžek v nemocnicích. Část dražších akutních lůžek má být převedena na běžná lůžka a posílena doléčovací oddělení. Na reformě by ministerstvo mělo spolupracovat i se zástupci lékařů.

9

Odborový nátlak může zafungovat I v Česku, kde jsou odboráři mírní, mohou dobře organizované nátlakové akce uspět. Po stávce železničářů v roce 1997 je to další celorepublikový protest, který donutil vládu ke kompromisům. Lékaři měli formu protestu výpověďmi ověřenou například z Polska nebo Anglie. V malém si ji ale v minulých letech vyzkoušeli i v tuzemských nemocnicích. Například chirurgové z ústecké krajské nemocnice si zvýšení platů vymohli dávno předtím, než se rozjel celostátní protest Děkujeme, odcházíme.

10

Začalo se řešit vzdělávání lékařů Kromě požadavku na vyšší základní platy bylo nefungující atestační vzdělávání hlavním důvodem, proč lékaři podali v nemocnicích výpověď a v minulých letech přispělo také k odchodu absolventů medicíny do zahraničí.
Systém postgraduálního vzdělávání nastavil bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek obzvlášť neprůchodně například pro neurology. Ti byli během protestu lékařů jedni z nejaktivnějších. Ministr Heger začátkem roku vyhláškou odstranil největší problémy atestačního vzdělávání. Další úpravy mají následovat během roku samostatnou úpravou zákona.

Hospodářské noviny, 17. 2. 2011

Petici „SOS zdravotnictví“ podpořilo:
32 876 signatářů
Výpověď podalo:
3 837 lékařů
Do odchodu zbývalo:
5 dní 9 hodin 58 minut 53 vteřin

Memorandum

Dokument, kterým byla ukončena akce Děkujeme, odcházíme, obsahující sedm bodů.

VÍCE INFO

Aktuální problém

Vláda porušuje základní pravidla pro jednání Tripartity, přináší na ní témata již odsouhlasená vládou.
 

VÍCE INFO

10 věcí

10 věcí, které jsme se dozvěděli díky vzpouře lékařů.

VÍCE INFO